Texty písní z jednotlivých her
Ukázky z divadelního CD
Janeckého blues
Tak už je to tady
Spát
Zas tu máme téma
Bonus: Jsme totiž Bez dozoru
Čokoládový hrdina
Texty písní: Milan D. Kocourek
Hudba: Jan Špalek
Ten příběh
Ten příběh, který chceme vyprávět,
starý je tuším více než sto let...Balkánem tehdy otřásly války,
duněla děla, létaly šrapnely,
Bulhaři vedli útok na bodáky,
Srbové z toho radost neměli.Došla jim totiž, těěžko se to věří,
právě v tu chvíli všechna munice,
tak první zdrhli rakouští oficíři
a po nich celá srbská milice.G.B.Shaw popsal ten příběh skvěle,
aby se mohl na divadle hrát,
a my se do něj chceme pustit směle,
možná Vás taky trochu rozesmát.Vítejte tedy v jednom maloměstě
bulharský výkvět jistě žije tu,
kolem to voní po kyselém zelí,
ale teď pozor, herci už jsou tu....Spát
1.Spát, chviličku spát, přestat se bát
v bezpečí snít
rád, opravdu rád, nechá si zdát
jak bude žítRef: Až na nebi místo světlic
hvězdy budou plát
až nebudou kamarádi
děla ládovat
až nebude v noci muset
sám na stráži bdít
až bude moct svoji milou
zas políbit2. Spát, chviličku spát, snad chtěl by znát
zda bude žít
vzdát, klidně to vzdát, přestat se bát
domů zas jítRef: Kde na nebi místo světlic
hvězdy budou plát
kde od střelby nebudou už
uši zaléhat
kde může z nepřítele
klidně přítel se stát
a kde můžeš jeho dceři
řici mám tě rádZas tu máme téma
Zas tu máme téma k přemýšlení
zdali by se vůbec mohlo stát,
aby rázem z krutého nepřítele
přítel byl a velký kamarád.
Zdali výraz drahý nepříteli
mohl vůbec být kdy vysloven,
zda to není jenom slovní hříčka
vymyšlená panem autorem
Ref: My známe odpověď
na tyhle otázky,
není tak složitá,
směj se či breč,
vždyť lidi nemůžou
žít život bez lásky
a nakonec najdou si
společnou řečV komedii je to jednoduché
v životě to asi horší je,
přesto ale musí se to zkoušet,
vyhrává jen ten, kdo riskuje.
Pokročíme v našem vyprávění,
ve scénáři otočíme list,
co nám řekne paní historie,
tím si nikdo není nikdy jistRef:
T H E E N D - Čokoládový voják
1. Příběh šťastně končí
herci už se loučí
divák pro kabáty
do šatny už chváta,
hasnou světla v sále
život běží dále,
tramvaj rachotící
zase po ulicích pádí2. Všední je den
a z tváří mizí šminky
kostýmů pár
a chvíle pro vzpomínky končí.
Byl to jen sen
a tvrdá realita
zas každý den
tě zpátky do života vrací3. Zítra v jiném sále
hrát se bude dále,
divák po shonu denním
zase před oponu přijde,
není žádné příští
právě na jevišti
v neurčitém čase
příběh rozbíhá se nový4. Je krásný den
zas na tvářích šminky
kostýmů pár
a chvíle pro vzpomínky zbývá,
byl to jen sen
a tvrdá realita
zas každý den
tě zpátky do života vrací...
© Divadlo Bez dozoru, 1998-2007
Design & HTML LyDuSHe