Napsali o nás
Tvrz a divadlo v plamenech
Horní Počernice - Tři hasičská družstva bojovala v noci na ponělí s požárem tvrze v Horních Počernicích. Živel se objevil krátce před půlnocí v podkroví ve výši druhého patra. Záchranáři v dýchací technice museli použít výškovou techniku, aby se k ohni dostali. Plameny poničily krovy a vybavení ochotnického divadla, takže vznikla hmotná škoda ve výši zhruba 1,5 milionu korun. Příčinou hoření byla závada na elektroinstalaci halogenového světla.
Hlas z porotovny
Seminář k představení souboru Divadlo Bez dozoru Horní Počernice
Dokonalý blázinec
V případě této inscenace jde o tzv. sousedské divadlo, čili typ divadla, které se hrálo a hraje především pro známé, sousedy a přátele zúčastněných. Proto také mělo a má svou nespornou a opodstatněnou funkci. ALE: Těžko snáší divadelní kritéria v kontextu jiném než právě "sousedském", tím spíš pak v kontextu divadelní přehlídky. Dostáváme se pak totiž k mnoha otazníkům: Stačí pro charakter postavy pouze to, že zaměňuje hlásky, že po celou dobu svých výstupů jen a jen křičí atd. atp. Těmito omezenými výrazovými prostředky vznikají pouze šarže, které jsou pro kvalitní divadelní tvar neúnosné a můžou fungovat právě pouze v kontextu sousedského divadla. V herectví dané inscenace počernického souboru nejde o hraní postav, ale o hraní NA postavy. Neboli herec je důležitější než postava. Tento způsob by ale vyžadoval nutně daleko autentičtější herectví. Počerničtí předkládají figury bez hereckého nadhledu, soustředí se na vnějškovou charakterizaci více než na dramatické situace, ve kterých se postavy nacházejí.Také mnohokrát opakované vtipy výsledné komediálnosti inscenace spíše škodí, přestože její příběh je poměrně vtipná anekdota.Zaznamenala Pavlína Morávková, Třískáček č. 4/2001
3 otázky pro ...
1/ Co už máte za sebou (v amatérském divadle)?
2/ Co právě děláte (v amatérském divadle)?
3/ Co jste ještě nikdy (v amatérském divadle) nedělal(a) a chtěl(a) byste?
Položili jsme i bonusové otázky pro psavce:
4/ Co vás na amatérském divadle baví?
5/ Co vás na amatérském divadle nebaví?
Pro Milana Dejmala Kocourka (Divadlo Bez dozoru Horní Počernice)
1/ Zajisté pohnutou historii:
V 60-tých letech mladý, nadějný a inteligentní herec několika divadelních či kabaretních souborů v Praze. V 70-tých letech několik sezón jako mladý, nadějný a inteligentní konferenciér country přehlídek. V 80-tých letech už sice ne mladý, ale stále nadějný a inteligentní herec amatérského divadla Splav v Pardubicích. V 90-tých letech už ani mladý, ani nadějný, ale stále ještě herec amatérského divadla v Horních Počernicích v Praze, zato však nadějný a inteligentní začínající autor a režisér.
2/ Právě teď či od 2. poloviny 90-tých let do současné doby působím jako kmenový režisér, scénárista, scénograf, kulisák, osvětlovač a taxikář Divadelního souboru Divadlo Bez dozoru. Nejsem už ani mladý, ani nadějný a o vlastní inteligenci začínám silně pochybovat.
3/ V souvislosti s amatérským divadlem vlastně nevím. Prošel jsem snad vším, co má nějakou souvislost s divadlem od pokladny až po principála. Takže snad ne "co bych chtěl dělat", ale spíše co dělat nemůžu. Závidím totiž režisérům loutkového divadla, že mohou po představení herce pověsit.
4/ To je jednoduché. Právě to, že je jaké je.
5/ To je ještě jednodušší. Právě to, že je jaké je.Třískáček č. 3/2001
Jaro ve Chvalské tvrzi
O víkendu 13. a 14. května 2000 pořádal amatérská divadelní soubor Divadlo Bez dozoru již 3. ročník festivalu amatérského umění pod názve Jaro ve Chvalské tvrzi. Festival se konal v areálu Chvalského zámku v Praze 9 - Horních Počernicích. Letos poprvé byl podporován hlavním městem Prahou. Vedle představení divadelních souborů Kuklík Tyjátr, Excelsior, Cassiopeia a Bez dozoru, proběhly doprovodné akce - výstava fotografií, módní přehlídka a koncert skupiny BB-Q Smoke Style. Velké oblibě se těšila divácká anketa o nejlepšího účinkujícího, která byla vyhodnocena na konci sobotního večera a vníž zvítězil Luboš Kotalík, představitel strýce Konráda ze hry Dokonalý blázinec souboru Bez dozoru. Festivalu se celkem zúčastnilo devět souborů. Desátý, Divadlo DaŽ z Prahy, nepřijelo a ztenčilo tak program o dvě představení.
Pořádající divadelní soubor Divadlo Bez dozoru existuje bezmála pět let, ale jako občanské sdružení se zaregistrovalo až v lednu 199. Za dobu svého působení uvedl čtyři hry (řazeno chronologicky - Svatba v Andrthalii, Bublibub, Limonádový Joe, Dokonalý blázinec aneb Strejda v akci). Nyní chystá premiéru hry Čokoládový hrdina. Po roce svého působení získalo prostor v objektu zvaném Špejchar. Svépomocí a za pomoci Místního úřadu v Horních Počernicích vzniklo malé divadlo. Souborů a amatérských umělců je hodně, ale scén a výstavních síní málo, a proto pořádá soubor Bez dozoru festival Jaro ve Chvalské tvrzi, aby dal dalším amatérům možnost zveřejnit jejich umění.
V průběhu festivalu se uskutečnila výstava fotografických prací dvojice amatérských fotografů a cestovatelských nadšenců L. Sojkové a L. Kotalíka Střípky z Blízkého východu, z loňské měsíční cesty po Turecku, Sýrii a Jordánsku. Příznivci divadla zhlédli autorské představení dobříšského souboru Kuklík Tyjátr Tři mušketýři, kabaret Žvahlavárium divadla Excelsior a na závěr se představil pořádající soubor Bez dozoru s hrou Dokonalý blázinec aneb Strejda v akci. Pro milovníky recese nachystalo Divadlo Bez dozoru módní přehlídku pod názvem Styl 200 aneb I jetý věci jsou někdy IN. Nezapomnělo se ani na příznivce bigbítu, a tak si návštěvníci mohli poslechnout kapelu BB-Q Smoke Style. Nedělní odpoledne bylo věnováno zejména dětem, jimž se v úvodu představil dětský taneční soubor Cassiopeia a poté Divadlo Bez dozoru v pásmu pohádek, písniček a soutěží pro děti.
PhDr. Milan Strozer, Amatérská scéna 3/2000
Parta do deště i slunce Divadlo Bez dozoru
Reportáž o našem souboru, recenzi na premiéru hry Dokonalý blázinec aneb Strejda v akci, anketu s členy souboru i program počernické přehlídky Divadlo v přírodě ´99, to vše a ještě víc můžete díky Pepovi Meszárosovi nalézt v sedmém čísle internetového magazínu Scéna .
Kalendář je na počátku nového roku 1996 a jak se patří na správný měsíc leden, jedno předsevzetí na světě. Nikdo ještě netušil, že z jednoho nápadu vznikne manželství pomalu na celý život. Nápad se zrodil ještě k tomu v dívčí hlavě a to by podle všech pověr nemělo věštit nic dobrého. Za vším stojí Zuzka Kocourková, tehdy studentka Vyšší obchodní akademie. K ní se přidalo pár spolužáků, mezi nimi i Honza Drábek a ten přivedl i Lídu Sojkovou. Ta zase druhou část souboru.
Celému spolku chyběli již jen dvě věci: název a režisér. Jelikož divadlo působilo delší čas bez režiséra - tedy bez dozoru, společnost ochotníků bez námitek přijala název Divadlo Bez dozoru. Důležité role "rejži" se ujal velevážený pan Milan Dejmal Kocourek, hasič, herec a podnikatel. Myslím, že divadlo již přestalo být bez dozoru, ale nechme slovních hrátek.
Špejchar zásoba umění
Prostor pro zkoušení se našel za nedlouho. Štěstí přeje vyvoleným, a tak soubor získal parádní prostor ve Chvalské tvrzi - Špejchar - který je postupně za pomoci obecního úřadu v Horních Počernicích přebudovává na divadelní scénu. Kdyby náhodou chtěl někdo investovat do velmi zajímavého divadelního stánku má možnost zapsat se do dějin záslužných činů. Špejchar potřebuje kanalizaci, vytápění a pak je již vše na hercích, aby jejich hry byli co nejnavštěvovanější.
Největší problém s kterým se v současnosti potýkáme je úprava Špejcharu (naší scény). Vzhledem k tomu, že je to jedna jediná opravená budova v areálu Chvalského zámku, není zateplená a nevede tam voda, té se ale snad během několika měsíců dočkáme. Naše divadlo se nachází v místnosti pod střechou, tak se snažíme zateplit pomocí jutových pytlů střechu. Ještě by to chtělo vodu, aby se vybudoval záchod a nějaký přívod vody na to abychom si alespoň mohli umýt nádobí a občas sami sebe, když se pouštíme do velkého úklidu.Hry
Do půl roku byla nastudována první hra - Svatba v Andrthalii od Václava Henzla - a mohla tak mít premiéru na tradičním počernickém festivalu amatérských divadel. Při derniéře, která se konala přibližně rok poté, jsme mohli přivítat 1000. návštěvníka této hry. Úspěch, který nikdo neočekával, nás povzbudil do další činnosti.
Začala se zkoušet hra nová - Bublibub, také od Václava Henzla. Tentokráte se soubor odpoutal od prostředí pravěku a vyrazil rovnou do pekla. Režisér vsadil opět na jistotu, protože hru, stejně jako tu předcházející, dokonale znal ze svého pardubického divadelního účinkování. Ze záhadných důvodů byla premiéra opět úspěšná, i když se nedočkala tolika repríz, jako Svatba v Andrthalii.
Těsně před premiérou Bublibuba se soubor dostal do menší krize, která se ale zažehnala na prvním kočování v roce 1997. Členové vyrazili do Jižních Čech s hrou Svatba v Andrthalii. Navštívili menší vesničky jako Husinec, Volyni, Kašperské Hory a Rabí. Nejvíce diváků přišlo na Rabí. Poté soubor definitivně opustili někteří členové a začalo se tvořit zdravé jádro.
Třetí hra Limonádový Joe, si vyžádala rozšíření hereckého souboru, ale zejména i angažování muzikantů. U této hry jsme se poprvé vydali na tenký led. Sázka padla především na lákavost tématu a všeobecnou známost titulu. Což s sebou přinášelo i nejeden problém. Například kritické srovnávání s nenapodobitelnou televizní adaptací. Jediná možnost ukazovala na originální realizaci. Hra s tak kvalitním scénářem u diváků propadnout prostě nemůže. A výsledek? K tomu Zuzka Kocourková: "Naštěstí jsme se nemýlili ani v tomto případě, ba naopak. Divácký zájem o další vystoupení vysoce předčil naše očekávání, dokonce i druhé kočování, nás překvapilo vysokou návštěvností. Tak se nám na podšironebním představení na hradě Rabí podařilo překonat rok starý návštěvnický rekord, když Limonádníka shlédlo něco málo přes dvě stovky diváků. Nedlouho poté jsme v klubu Klamovka mohli přivítat 1111. diváka této hry. Jak se ukázalo, přitažlivý titul má skutečně cosi do sebe..."Po premiéře - současnost
Ale nechceme zůstat jen u toho. Další hru, Dokonalý blázinec aneb Strejda v akci, asi nikdo znát nebude. Není se co divit, je přes sto let stará. Tak ji bylo nutno nejdříve převést do dnešní češtiny a hlavně do dnešního prostředí.Kdo za čím stojí - divadelní sestava
Dnešní divadelní sestava se od té původní v lecčems liší. Pevné jádro ale zůstalo, a doufejme, že i dlouho zůstane. V lednu 1999 jsme se zaregistrovali jako občanské sdružení s oficiálním názvem Divadlo Bez dozoru.
Nejsme profesionálové, a také je to na našich hereckých výkonech vidět. Hrajeme pro radost a spíš než pro vyčerpávající memorování textů a striktní dodržování scénářů máme smysl pro recesi, divadelní trapasy a nečekané situace. Zkrátka bez dozoru.
V současnosti soubor čítá 13 členů: Jan Drábek, Petr Hnyk, Petr Jelínek, Adam Kautský, Radovan Kautský, Zuzana Kocourková, Luboš Kotalík, Karolína Mrázová, David Rešl, Miloš Skalický, Lída Sojková, Jan Špalek, Kamila Šebková a hlavně Rejža Milan Kocourek. Většina členů souboru jsou studenti: VŠE - Petr Hnyk, Zuzana Kocourková, PedF UK - Adam Kautský, Kamila Šebková, CZU - lesnická fakulta - David Rešl, IZV - Miloš Skalický, VOŠIS - Radovan Kautský, OA - Karolína Mrázová.
Honza Drábek prodává obráběcí stroje, Petr Jelínek dvorní fotograf a osvětlovač je prodejcem různorodého zboží, Luboš Kotalík je umělecký kovář, Lída Sojková tvoří webovské stránky, Honza Špalek muzikant tělem i duší, pracuje v cestovní kanceláři. No a Rejža je hasičský bezpečák a prodavač výstražných tabulek.Festival
Protože divadlo se bez fandovství nedá dělat a protože se podařila získat domovská "scéna", proč ji nechat zahálet, a proto se Divadlo Bez dozoru rozhodlo dát příležitost jiným amatérským i neamatérským divadlům a seskupením. Tak vznikl nápad zorganizovat festival. První se konal na podzim roku 1998 pod názvem Podzim ve Chvalské tvrzi. Během čtrnácti dnů se představilo několik účinkujících. O podzimním klání budeme včas informovat.Jaký je tvůj vztah k vašemu spolku a k divadlu vůbec?
"Já bych bez něj asi nemohla být. Kašlu na školu, na domácí úklid, ale divadlo se snažím dělat poctivě. Občas mi lidi od nás lezou na nervy, protože nedělají to co bych si představovala. To k životu patří. A oni jsou fajn." /Zuzka/
"Má úloha v divadle je naprosto záporná. Zatímco se všichni snaží něco vytvořit, tak pro mě představuje divadlo možnost vybít destruktivní sklony. Nesmírně se těším až vyjde najevo, že za vším špatným stojím já." /David/
"Pro mě je tento soubor něco jako sourozenci. I když nehraji, působím v zákulisí v několika funkcích, třeba jako osvětlovač, někdy fotograf a občas se stane, že si střihnu zvukové podbarvení hry. Jinak mám všechny hrozně rád." /Petr/
"Naše divadlo mám opravdu rád. Je tu výborná parta lidí, která si nehraje na žádné profesionály. Asi bychom jimi ani nechtěli být. Jsme amatéři a hrdě se k nim hlásíme. Nikdo z nás nemá v divadle určitou určitou funkci, ale každý dělá vše. Nehrajeme, ale hrajeme si." /Adam/
Polovina souboru je tvořena z mých spolužáků a přátel. Přes den jsem v zaměstnání a potom při zkouškách a představeních se zase s nimi setkávám. Baví mě vymýšlet propagaci a díky tomu jsme i ve Scéně. /Lída/
"Divadlo mi dává něco bez čeho by život nebyl takový veselý jaký je. Z dětství člověk vyroste a zapomene jaké to bylo, ale z divadelní puberty se nikdo hned tak nevyhrabe. Není nic lepšího než usmívající se lidé, kteří odcházejí po představení, jež se povedlo. Navíc jsem pořád v bandě lidí s nimiž si rozumím." /Honza/
Jak se hraje bez dozoru
Reportáž z prostředí našeho souboru vyšla v prvním letošním čísle časopisu VSTUP a napsal ji Jiří Černý. Byla však příliš obsáhlá na to, abychom ji zde uveřejňovali. Je proto schovaná v divadelním archivu.
Podzim ve Chvalské tvrzi
Na přelomu září a října uspořádal studentský divadelní spolek Bez dozoru ve svých pronajatých prostorách ve Chvalské tvrzi historicky první festival amatérského umění Podzim ve Chvaské tvrzi ´98.
V průběhu dvou týdnů se zde postupně představili písničkář Vláďa Čáp se svým pořadem Kašpaří písně, který zaujal vtipnými texty a vytvořil mezi diváky přátelskou atmosféru. Domácí soubor představil opět letošní premiérovou novinku Limonádový Joe, a téměř zaplněné hlediště se výborně bavilo stejně jako aktéři tohoto představení. V pořadu S akordy na kordy vystoupili Pavel Tifus Tilšar, Honza Ňůmen Novák a Karolína Kája Mrázová, známí jako hudební doprovod divadla Bez dozoru, doplněné dalšími muzikanty. Celý večer naplnili známými i méně známými melodiemi zejména z oblasti folk a country. Jako poslední v rámciPodzimu vystoupil divadelní soubor Fakulty sociálních věd Sémantický faul s autorskou hrou Jasné zrnoa večer doplnila blues-rocková hudební skupina XXL, která rozehřála i mírně prochladlé diváky. Nastupující zima a chlad sice ukončily podzimní část využití nevytápěných prostor Špejcharu, ale už se těšíme na Jaro ve Chvalské tvrzi ´99.
Jen doufáme, že si na všechny pořady najde cestu více našich počernických spoluobčanů.Milan Dejmal Kocourek, Hornopočernický zpravodaj, 8.10.1998
Limonádový Joe tasil kolty v jižních Čechách
Je jich zhruba čtrnáct, plus minus. Proč zhruba, proč plus minus? Protože jejich počet neustále kolísá, přijíždějí přátelé a známí, nabírají se noví členové. Základ je však stále stejný. Tak přesně to je studentský divadelní soubor Bez dozoru z Prahy, který se vydal oblažit jižní Čechy svým amatérským ztvárněním hry Limonádový Joe. V pořadí už třetí hra souboru má premiéru až po prázdninách, do jižních Čech se divadelníci rozjeli dozkoušet a dopilovat pár drobných nedostatků, které se sem tam ještě vyskytují. Jejich obecenstvem a také přísnými kritiky byli zejména přátelé. Poprvé jsme se činili na táboře v Lažánkách u Blatné. Až na neuvěřitelný počet výpadků textu hlavního hrdiny to šlo. I když nás děti občas překvapily hláškami typu Joouši - teplouši, říká členka souboru a představitelka hlavní kladné role Zuzana.
Druhou štací byl hrad Rožmberk nad Vltavou, následovaly Kašperské Hory. Tam už byly naše výkony vcelku standardní, přísně hodnotí další divadelník, Déša. Největší bombou se však stala fraška na hradě Rabí. Improvizace a komické vložky přesáhly obvyklou míru. A když jeden z herců pronesl místo slov "alkoholu prostý zvrhlík" hlášku "alkoholu zvrhlý prostlík", už to nešlo zastavit, usmívá se Honza alias Limonádový Joe. Z tragické scény se stala obrovská komedie, při níž se herci doslova váleli smíchy na jevišti.
I přes některé komplikace hodnotí soubor své předpremiérové turné kladně, hra je dozkoušena a dopilována. Přijďte se přesvědčit na vlastní oči, tak zní pozvánka na některé pražské vystoupení.Jan Jukl, Večerník Praha, 9.7.1998
Kain se ženil na berounské půdě
Studentský a divadelní klub SPgš Půda se dne 10.3. opět otevřel širší veřejnosti. V příjemném komorním prostředí vystoupil externí studentský soubor Bez dozoru s původním divadelním představením Svatba v Andrthalii. Mladí herci se zde komediální formou snažili divákům přiblížit, jak by vypadalo, kdyby se biblická postava Kain díky ortelu Božího soudu zasnoubila s pračlověčí Ajajaj, obyvatelkou pozemské Andrthalie. Hra nepostrádala humor, flinstoneovské moderní prvky ani typický studentský smysl pro recesi. Zajímavě pojatou roli boha si protentokrát s chutí zahrál sám pan režisér Milan Dejmal Kocourek.(KC), Berounské noviny, 18.3.1998
Bez dozoru
Opravdu zasloužený úspěch sklidilo ve čtvrteční podvečer 11. prosince 1997 v Domě dětí a mládeže v Šalounově ulici derniérové představení divadelní hry s názvem Svatba v Andrthalii.
Bláznivou komedii o tom, jak se člověk boží snoubí s člověkem Darwinovým, si pro všechny příznivce dobré nálady a netradičního humoru přichystali členové studentského souboru Bez dozoru. Představení plné recese a vtipných dvojsmyslů proběhlo ve veselé atmosféře, kterou doprovázel melodický zpěv a hra na kytaru. Při této příležitosti přivítal soubor Bez dozoru svého již tisícího návštěvníka, pro kterého bylo připraveno milé překvapení, které osobně předal režisér divadla Milan D. Kocourek.
O úspěchu představení svědčil nejen bouřlivý aplaus, ale i dobrá nálada odcházejících diváků. Již nyní se můžeme těšit na další vystoupení s názvem Bublibub, které se uskuteční 19. února 1998 opět v Domě dětí a mládeže v Šalounově ulici. A o co půjde tentokrát? Podle samotných členů divadla to bude absurdně-realistická crazy komedie o čertech, kterým nic lidského není cizí.Mgr. J. Vrbová, ředitelka DDM, Klíč, 11.11.1997
Zdařilá veselka (ale bez svatebčanů)
Patří ke cti obce, že i další krok ke kulturnímu ozdravění se povedl. Jakkoli letáčky zvoucí k návštěvě studentského divadla Bez dozoru zdůrazňovaly ono slůvko studentské (čti mezi řádky: amatérské, velmi, velmi), myslím, že šlo o profesionálně zvládnutý kousek.
Ale popořádku: v pátek 28. února uvedl zmíněný divadelní soubor hru scénáristy Václava Henzla Svatba v Andrthaliiv sále nučického Lidového domu.
Hra o jednom dějství proložená hudebními forbínami Jany Chytilové (zpěv a kytara) a Lídy Sojkové (zpěv) stavěla na velmi vtipně gradujícím ději, na nonsensových hříčkách, (mobil + vytesávání klínového písma) a konečně (libo-li hlavně) na osvědčenosti pradávného sporu muže a ženy. Velmi nonkonformě pojatá scéna (maskáčová síť, výstupky) spolu se svérázným oblečením protagonistů (osobně bych vyzdvihla Chytrého Rozuma) daly svěžest a vtipnost celému dílku.
důraznila bych navíc ještě šťastnou ruku při volbě herců. Typologicky seděl Kainův obhájce, kterého hrál Adam Kautský, i Adam Jana Pokorného.
Svatba se nakonec vydařila, přípitek byl nahořklý (to když v sále při prvních slovech hry bylo 28 lidí), postupně zesládl.
Počet svatebčanů nakonec stoupl na 31 a lze jen věřit, že příště se lidé dají zlákat od televizní obrazovky k opravdu pěknému zážitku.Dr. Alena Magulová, Nučický zpravodaj, 5.11.1997
Bublibub
Pekelná pohádka pro dospělé o čertech, kterým nic lidského není cizí, bude druhým vystoupením tohoto mladého souboru v přírodním divadle. Snad dojem z loňské Svatby v Andrthalii nepokazí ani letošní termín - pátek 13.
OB MÚ Horní Počernice, Divadelní festival, 16.5.1997
Za divadlem do Počernic
Tak říkajíc v plném proudu je již 27. ročník přehlídky amatérských divadelních souborů Divadlo v přírodě. Koná se v přírodním divadle v zahradě ZŠ ve Svépravicích (ul. Spojenců 1408 - Horní Počernice).
Divákům se během pětitýdenního festivalu představí osm souborů, které při 28 večerních a 15 dopoledních představeních zahrají jedenáct divadelních her od známých i neznámých autorů. V divadle s kapacitou sto padesát lidí vystoupí i čtyři hornopočernické soubory, pochlubila se Hana Čížková z kulturního centra Domeček, které divadelní přehlídku pořádá. Prodali jsme téměř patnáct set vstupenek. Jednu z největších návštěvností večerních představení měl vedle našeho dětského souboru také divadelní soubor Bez dozoru, který diváky doslova rozjásal hrou Svatba v Andrthalii.Jan Jukl, Večerník Praha, 10.5.1997
© Divadlo Bez dozoru, 1998-2007
Design & HTML LyDuSHe